Filmová škola

V letech 1999–2012 byl výtěžek z veřejné dražby projektu Salon filmových klapek využíván výhradně studenty Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně sídlící v areálu filmových ateliérů na Kudlově. Poté, co škola zanikla, může o dotaci pro svůj studentský filmový projekt požádat student jakékoliv české či slovenské filmové školy.

O ohlédnutí za dobou jejich působení ve funkci ředitele Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně jsme požádali Jana Gogolu, Lukáše Záhoře a Davida Skaunice. Je nám upřímně líto, že spolu s námi nemůže zavzpomínat také Pavel Škarka, který v roce 2014 nečekaně zemřel. Vzpomínáme na něj s úctou.


 

JAN GOGOLA

Ředitel Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně v letech 1995–1999.

Mé působení ve Filmové škole Zlín začalo v roce 1995, což je hodně, hodně dávno, tak uvidíme, co si ještě pamatuji a na co si vzpomenu. V té době již fungovala grantová filmová komise a my jsme zanedlouho požádali o granty na absolventské projekty. Stal se zázrak, protože jsme obdrželi skoro milion korun, takže točili téměř všichni, kdo předložili scénář, byť i nedokonalý, většinou na 35mm film. To se událo ještě před filmovými klapkami. Už si opravdu nevzpomenu na konkrétní filmy a jejich tvůrce, kteří tuto podporu dostali, ale počet natočených filmů byl značný a ještě něco zbylo „napříště“.

Marta Nováková, Noro Držiak, Slávek Horák, Dan Svátek, David Súkup, Václav Kadrnka, Vojtěch Mašek, Cyril Podolský, Markéta Plachá, Lucie Fejková, z paměti doluji jména, která se v naší profesi uplatnila, a omlouvám se těm, jež jsem nezmínil a určitě by si to zasloužili taky.

Když jsem ve své ředitelské funkci končil, přišel skvělý nápad Z. Skaunice s filmovými klapkami, který se hned ujal a finanční injekce z jejich aukce přinášela škole prostředky, které umožnily daleko většímu počtu studentů realizovat své filmy a to nejen absolventské. Nejpřednější čeští výtvarníci tak výrazně podpořili mladé filmaře a kupci klapek získali originální a v mnohých případech opravdu vzácné artefakty.

„Povédlosa,“ říkával jeden malíř ze zlínského regionu, když měl pocit, že „to trefil“. Totéž platí i o klapkách a jejich vlivu na tvorbu mladých filmařů ze Zlína.


 

LUKÁŠ ZÁHOŘ

LUKÁŠ ZÁHOŘ

Ředitel Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně v letech 2003–2006.

Jakým přínosem pro financování studentské tvorby pro Vás byl příspěvek z aukce klapek?
Při napjatém rozpočtu školy se jednalo o významnou finanční injekci. Bez výtěžku z aukce bychom nebyli schopni podpořit takový objem studentské tvorby.

Můžete uvést nějaký konkrétní případ podpory?
Podpořeny byly za všechny mé studentské i ředitelské roky – roky mého působení na škole, nejen desítky absolventských filmů - pardon, konkrétní data v hlavě nenosím, avšak i samotné výrobní procesy a tvůrčí zázemí - ateliéry, postprodukce, projekce.

O čem se domníváte, že bylo za Vaší éry vedení školy výjimečné, zajímavé?
Jako čerstvý absolvent školy jsem si dal za cíl dát do pořádku vše, co mi jako studentovi nevyhovovalo. Největší kus práce byl na sestavení pedagogického štábu a nastavení pravidel fungování. Základní myšlenkou bylo propojit jednotlivé obory a studenty přes synchronizované osnovy a společné výrobní schéma tak, aby se na jednotlivých cvičeních, projektech, filmech setkávali studenti jednotlivých oborů již s dostatečnou teoretickou znalostí. Obrovskou výzvou byla příprava malé soukromé školy na regresní generační vlnu, která byla způsobena slabými porevolučními ročníky. Naší strategií byl intenzivní marketing v rámci ČR a orientace na získávání zahraničních studentů přes festivaly, návštěvy světových filmových škol. Součástí zahraniční spolupráce bylo také angažmá lektorů ze světových studií, návštěvy lektorů ze studií Aardman nebo Pixar se staly přirozenou součástí školního roku. Zejména zahraniční spolupráce a propagace naší studentské tvorby se dařila díky exkluzivní spolupráci a podpoře od štábu zlínského filmového festivalu, která umožnila mimo jiné vznik festivalu studentských filmů Zlínský pes. Mým osobním cílem bylo dát pojmu Filmová škola Zlín odpovídající náplň, profesionální kolektiv zodpovědných pedagogů a příliv lačných studentů.


 

DAVID SKAUNIC

DAVID SKAUNIC

Ředitel Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně v letech 2006–2013.

Jakým přínosem pro financování studentské tvorby pro Vás byl příspěvek z aukce klapek?
Projekt MINISALON filmových klapek byl hlavním zdrojem finančních prostředků pro absolventskou výrobu a realizaci studentských projektů. Během mého devítiletého působení v managementu Filmové školy Zlín to byl ale také základní kámen samotného marketingu školy, protože prostředky, které každoročně dražba výtvarně pojatých klapek přinesla do školního rozpočtu, byly výjimečné a dovolily našim studentům realizovat své tvůrčí představy daleko profesně odvážněji, než tomu bylo během studií zvykem. Díky této štědré podpoře vzniklo téměř 350 audiovizuálních projektů, které svým řemeslným zpracováním patří ke špičce v evropském srovnání. Nejednomu našemu studentu tak jeho absolventský projekt dopomohl k profesnímu uplatnění v oboru audiovize. Dalo by se jmenovat, ale jen za mého působení ve škole jich bylo mnoho. Dnes je toto měřítko hlavním kritériem pro kvalitu vzdělávání a Filmová škola Zlín měla téměř 70 % absolventů, kteří se uplatnili v oboru.

Můžete uvést nějaký konkrétní případ podpory? (projekt, jméno, rok, ocenění atd.)
Projektů a talentovaných studentů bylo mnoho, ale vždy se v ročníku našel jeden dva, kteří měli jasnou představu o svém studentském díle či dokonce si vybrali naši školu právě díky vysoké finanční podpoře z dražby filmových klapek. Mohu jmenovat například Tomáše Řehořka, který studoval kameru, ale už během sběru obrazového materiálu bylo znát, že je to talent. Tehdy jsem se pokusil na tento projekt úspěšně žádat o grant z Fondu kinematografie ČR ve výši 1,8 mil. Kč a spolu s přidělenými prostředky z klapek se Tomášovi povedlo jeho film Proměny dostat do komerční kinodistribuce v ČR. Z animovaných projektů dodnes rád zhlédnu film Nokturno od autora Marka Bergera, který po uvedení zvítězil v talentové soutěži Noc filmových nadějí s dosud největším počtem hlasujících diváků.

O čem se domníváte, že bylo za Vaší éry vedení školy výjimečné, zajímavé?
Za asi největší přínos projektu MINISALON považuji možnost nakládat s nemalými finančními vlastními prostředky na půdě školy. Aby toto přerozdělování prostředků bylo nejblíže realitě, která
čekala naše absolventy v praxi po ukončení studia, zavedli jsme každoroční tzv. Pitching absolventských projektů, kde jednotliví studenti představili svůj záměr, projekt, literární scénář, štáb
a ucházeli se před „grantovou komisí” o krytí realizačních rozpočtů školou jako producentem. Student tak získal finance, ateliérové a technické plnění. Nebylo výjimkou, že takový rozpočet dosahoval výše i jednoho milionu korun. Mezinárodní srovnání studentské tvorby měli studenti na vlastním festivalu Zlínský pes, kde mohli zhlédnout až 200 audiovizuálních projektů z 20 zemí světa a soupeřit se svým dílem o festivalovou cenu například s Japonci, Slovinci, Kanaďany a dalšími mladými filmaři.


 

JANA JANÍKOVÁ

JANA JANÍKOVÁ

Děkanka Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Existuje mnoho variant dražby - starožitností, obrazů, ryb, domů… ale dražba klapek? Dražba klapek byl ovšem skvělý nápad a více než 30 milionů korun, které až dosud přinesla, je pro mě až neuvěřitelných. Stala se neoddělitelnou součástí mezinárodního filmového festivalu pro děti ve Zlíně a je stejně jako festival výjimečná – myslí na mladou generaci.

Zcela zásadní byla počáteční myšlenka, která stavěla na skutečnosti, že realizace fi lmu není nijak levná záležitost, a tudíž je třeba podpořit české začínající talenty v jejich vzdělávání či tvorbě, jelikož nedosáhnou na granty, ačkoliv mají dobrý scénář či režijní záměr. Ne vždy se dařilo tuto myšlenku bezezbytku naplnit, přesto vznikly stovky fi lmů, kterým výsledek dražby dopomohl
k realizaci. Stála za tím soutěž NF FILMTALENT Zlín.

Druhotným efektem, neméně důležitým, než jsou fi nance, je i podmínka připravit kvalitní informace o připravovaném audiovizuálním díle a následně je prezentovat co nejpřesvědčivěji před odbornou porotou, která rozhoduje o výši dotace. Dnes se pro tento typ prezentace používá výraz pitching. A pitching je pro mladé tvůrce více než užitečný, protože je připravuje do praxe. Nutnost koncentrovat mysl, volit správná slova, být stručný a výstižný, potlačit trému při prezentaci před odborníky, to všechno jsou dovednosti, které mladý fi lmař záhy využije na své profesionální cestě.

Řada studentů z Fakulty multimediálních komunikací se soutěže NF FILMTALENT Zlín zúčastnila. Ne všichni uspěli. A ne vždy ti, kdo uspěli, natočili výjimečné dílo. Přesto jsem si jista, že už samostatná účast v této soutěži pro ně z výše uvedených důvodů měla význam.

Přeji proto organizátorům dostatek výtvarníků, kteří budou klapky malovat, stejně tak dostatek těch, kteří přijdou s chutí dražit, a v konečném výsledku množství dobrých studentských filmů, které budou z této aukce podpořeny.

Za tuhle aktivitu dík.