menu on / off
Radan Wagner
Radan Wagner je malíř, historik umění, kurátor a recenzent. Narodil se 31. srpna 1958 v Praze. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. V letech 1985 – 1989 pracoval jako odborný vedoucí malířského ateliéru ve Státních restaurátorských ateliérech v Praze. Již během studií se zúčastňoval řady akcí a později spolupořádal polooficiální výstavy své generace především pod názvem K ROK. Jako malíř prezentuje svou práci samostatně či na kolektivních výstavách od roku 1987. Byl členem výtvarné skupiny Tunel (1989 – 2001), S. V. U. Mánes (1989 – 2003), Umělecké besedy (2012 – 2013). V letech 2004 – 2009 byl šéfredaktorem časopisu REVUE ART,po jeho obnovení v roce 2014 opět až do současnosti.
Radan Wagner patří ke generaci nastupující v polovině 80. let, která vyšla z odkazu tradic i avantgardy počátku 20. Století. Cílevědomě sleduje ideu svého výtvarného názoru. Výrazovými prostředky jsou mu od počátku znaky a symboly známé z mytologie, kultů i archetypů (Společná přítomnost, 1988, Pramen, 1990, Dělení, 1991). Později se jeho kompozice zahušťují objekty a předměty – vznikají „živá zátiší“ či „krajiny duše“. Nejedná se však o pouhé zpodobení reality, ale o výtvarnou analogii světa, reflexi stavů a procesů vlastní a společné existence (Tanec pod mrakem, 1990, Červená hora, 1997, Plující fragment, 2002).
Kolem roku 2004 došlo na Wagnerově cestě k dalšímu posunu. Pracuje více s dualitou světla a stínu na pozadí „měkké geometrie“ navozující meditativní spočinutí. Jednoduché struktury odkazují k osobním příběhům, pozemským živlům a vyšším zákonům kosmologie (Červený horizont, 2007, Komplement, 2009, Přibližování, 2010). Zároveň se ale nemusíme ptát po nějakých přirovnáních nebo potom co obraz představuje, neboť obraz vlastně nemá potřebu zobrazovat něco ze známého světa, ale obraz tu zjevuje často tiché vzrušení světem, jeho kmitání, třepotání, neustálé vyvstávání a zanořování. Wagner na čas přerušil malířskou tvorbu (2010 – 2013); v roce 2014 se vrátil k soustavnému malování a to s důrazem na plošné geometrické kompozice jasnějších barev i kontur a zpravidla intimních příběhů s obecnějšími přesahy a významy.
Zdroj: www.radan-wagner.cz
Radan Wagner patří ke generaci nastupující v polovině 80. let, která vyšla z odkazu tradic i avantgardy počátku 20. Století. Cílevědomě sleduje ideu svého výtvarného názoru. Výrazovými prostředky jsou mu od počátku znaky a symboly známé z mytologie, kultů i archetypů (Společná přítomnost, 1988, Pramen, 1990, Dělení, 1991). Později se jeho kompozice zahušťují objekty a předměty – vznikají „živá zátiší“ či „krajiny duše“. Nejedná se však o pouhé zpodobení reality, ale o výtvarnou analogii světa, reflexi stavů a procesů vlastní a společné existence (Tanec pod mrakem, 1990, Červená hora, 1997, Plující fragment, 2002).
Kolem roku 2004 došlo na Wagnerově cestě k dalšímu posunu. Pracuje více s dualitou světla a stínu na pozadí „měkké geometrie“ navozující meditativní spočinutí. Jednoduché struktury odkazují k osobním příběhům, pozemským živlům a vyšším zákonům kosmologie (Červený horizont, 2007, Komplement, 2009, Přibližování, 2010). Zároveň se ale nemusíme ptát po nějakých přirovnáních nebo potom co obraz představuje, neboť obraz vlastně nemá potřebu zobrazovat něco ze známého světa, ale obraz tu zjevuje často tiché vzrušení světem, jeho kmitání, třepotání, neustálé vyvstávání a zanořování. Wagner na čas přerušil malířskou tvorbu (2010 – 2013); v roce 2014 se vrátil k soustavnému malování a to s důrazem na plošné geometrické kompozice jasnějších barev i kontur a zpravidla intimních příběhů s obecnějšími přesahy a významy.
Zdroj: www.radan-wagner.cz
Zobrazit více
Všechny autorovy klapky
Radan Wagner
Sen / 2000
Sen / 2000
Radan Wagner
Zátiší / 2001
Zátiší / 2001
Radan Wagner
Bílá krajina / 2002
Bílá krajina / 2002