Elen Michajlovová

Pražská rodačka Elen Michajlovová, narozená 8. 11. 1964, vystudovala Akademii múzických umění v Praze, zaměření film. Začínala expresivně-realistickou malbou, ale nakonec se našla v koláži. Nejraději pracuje s výstřižky z namnožených kopií materiálů umělecko-fotografické či propagační povahy, které systematicky sestavuje do zhuštěných, dynamických obrazců, lineárních sekvencí či geometrických kompozic. Nadání pro skladbu plně rozvíjí také v kombinaci motivů. Ve svých kolážích si nadšeně pohrává s odkazy pop-artu, hollywoodského glamouru, amerických jazzových let i s poetikou vizuálních reprezentací soudobé společnosti přesycené křiklavou reklamou. Nachází potěšení v precizně vykonané manuální práci, i proto své koláže vytváří tradičním stylem bez jakékoliv digitální postprodukce a nechává se volně inspirovat charakterem materiálu. Vystavuje po věhlasných galeriích v Praze i po celé České republice. Její díla jsou součástí soukromých sbírek v New Yorku, Miami, Londýně či Düsseldorfu.
Koláže Elen Michajlovové nesou punc pop-artu a avantgardy kořeněné ingrediencemi z tvorby dvou zdánlivě nesourodých umělců – předního českého kolážisty Jiřího Koláře a dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, který se kromě psaní a cestování věnoval také práci s papírem a je právem považován za předchůdce dadaistické a surrealistické koláže. Michajlovová s oběma umělci sdílí náklonnost ke skládání a multiplikaci. S Kolářem ji pojí především systematické kompoziční techniky a různá lomená zkreslení s efekty bizarních zrcadlových síní, s Andersenem pak jak upřímná až nutkavá záliba ve stříhání a lepení s neodmyslitelným terapeutickým účinkem, tak vypravěčský talent. Michajlovová totiž prostřednictvím přeskládání ready-madeového materiálu převypravuje epizody z dějin popkultury. Všechny její koláže jsou součástí jednoho souborného příběhu o hledání nové formy syntézy, kterému dominují motivy doslova vystřižené z putování napříč populární vizuální kulturou 20. století.
Její kaleidoskopické kompozice lze také zasadit do imaginárního, lehce subverzivního dialogu s Andersenovou nejznámější povídkou o Sněhové královně, v jejíž zápletce figurují rozmetané střepy obřího kouzelného zrcadla deformujícího skutečnost. Pokud se takový střep člověku dostane do oka a následně do srdce, zkreslí vnímání světa k horšímu. V postmoderní verzi příběhu od Michajlovové se z chladné panovnice mrazivých krajin světa i duše stává žhavá Marilyn, královna Hollywoodu, jejíž lascivní podobizna musí být roztříštěná na střepy, aby mohla být následně vyjevena v novém světle, které umožňuje i v masové kultuře spatřit doposud nevídanou, nekomplikovanou krásu. Koláže Michajlovové z našich očí vyjímají střepy deformujících předsudků a stereotypů, které při přeskládání zapadají téměř jako prefabrikované dílky puzzle do nových konstelací, díky nimž se svět okolo nás znovu vyjevuje jako bytostně krásný.

Zdroj: www.cumarte.cz