Antonín Gavlas

Antonín Gavlas se narodil 27. 4. 1953 v Novém Jičíně. Vystudoval Filozofickou a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně – obor výtvarná výchova a matematika. Vedle vlastní volné tvorby se věnoval i pedagogické činnosti, od r. 1992 řídil novou Uměleckoprůmyslovou školu v Ostravě, založil také nadaci Silvie pro podporu mladého umění a od r. 1995 je předsedou ostravské Výtvarné skupiny In Signum, UVU ČR.
V současné době se ve svém ateliéru v Ostravě-Plesné zabývá výhradně volnou tvorbou, a to jak v oblasti keramiky, kde vytváří většinou keramické reliéfy, tak i v oblasti malby, kde se zabývá hlavně ojedinělou technikou enkaustiky. Tato vosková malba, pocházející ze Starého Egypta a Řecka, je zvláštní tím, že s barvami se pracuje neustále jen za tepla - pomocí speciálních nahřívadel. Enkaustika skýtá mnoho možností zpracování – od jemné, lazurní vrstvy malby, přes několikeré vrstvení, roztékání a proškrabávání , až k pastózní a dokonce reliéfní malbě, modelované jako sochařský reliéf. Antonín Gavlas tématicky zpracovává převážně figurální a krajinářské motivy, avšak obojí stylizuje a prolíná tak, že vznikají imaginární prostory podivných, tajemných krajin anebo kosmických dálav, které jsou oživeny siluetami postav, putujícími někam ke vzdálenému horizontu. Tématu kosmických prostorů se věnuje už od 80. let, ale oproti dřívějším tvůrčím obdobím, kdy převládalo hlavně plošné, geometrické členění plochy obrazu a postavy zaujímaly jen malou část těchto kompozic, nyní, v novějších pracích, se zabývá více figurou a postavy přerostly přes neurčité vesmírné pozadí do prvního plánu. Novější díla jsou také jasnější, světlejší, celý prostor je jakoby veselejší. Vždy ve svých dílech hledal řád a vznešenou harmonii vesmíru, nyní si všímá tohoto souladu i v běžných vztazích mezi člověkem, přírodou, věcmi a jevy, které se odehrávají v normálním lidském životě. Tajemství kosmu i hlubiny lidské duše nazírá jako jedno věčné téma, které chce symbolicky prosvětlit barevným paprskem poznání a sounáležitosti. Motiv světelného paprsku tak užívá poslední dobou stále více a souběžně s tím takto nazývá i mnohá svá díla či celé výstavní soubory (Dotek světla, Krajiny světla, Sen o světle, Ostrov světla apod.). Jeho keramické reliéfy jsou vlastně tématicky podobné obrazům, pouze provedené plasticky v šamotové hlíně. Ta je pak barevně glazovaná, s jemnými přechody jako v malbě, často navíc i s použitím barevných listrů. Kromě drobných prací realizoval i několikametrové reliéfy do architektury, např. v lázních Klimkovice, ve Fakultní nemocnici v Ostravě - Porubě a v soukromých vilách.
Tvůrčí aktivity však ještě doplňuje fotografií, příležitostnou grafikou, věnuje se smaltu, šperku a experimentům s novými sklářskými technologiemi. Od roku 1972 se zúčastnil asi 100 kolektivních výstav v celé ČR, ale také v Japonsku, Belgii, Anglii, Německu, Polsku, Švýcarsku. Samostatných výstav uspořádal již téměř 40 v Praze, Brně, Ostravě, Opavě, Olomouci, Novém Jičíně, V Hlučíně, Českém Těšíně, ve Starém Smokovci, Havířově a dalších městech.

Zdroj: www.knizecidvur.cz